13. 4. 2014

Kapelu! Kapelu!

Až vyrostu, oholím si hlavu a budu psát texty k písním. O lásce a kávovaru. Hlavně aby to mělo nějaké jednoduché rýmy. Možná bych mohl založit kapelu…

Fyzicky už růst nemám kam a ještě mi k tomu intenzivně řídnou vlasy. Všechno tedy nasvědčuje tomu, že bych se měl urychleně začít učit pracovat s poezií roubovatelnou na melodie. Osobně si myslím, že bych mohl svou budoucí kariéru nastarovat někde u JÉ-JÉ-JÉ-JÉ a pokračovat přes OUJÉ až k dekadentnímu LA-LA-LA-LA.

Jen si musím dát pozor, abych měl dostatek fanoušků. Řekněme pět. Z toho šestnáct fiktivních a jednu mandarinku. Nezdá se to, ale ovoce je extrémně důležité. To vám koneckonců potvrdí každý hudebník. A jestli ne, tak je to Adam Seifert a ten je hovno hudebník.

Pomalu to vypadá, jako kdybych tento článek ani nepsal já. A možná máte pravdu. Třeba jsem byl okraden o přístup k účtu. Nebo ještě hůř, prodal jsem vlastní blog. Komu? A za kolik? Kdo by se mohl chtít dostat k mému heslu? Ať přemýšlím, jak přemýšlím, nemůžu se dopočítat. To se ovšem stává. Doporučuji sledovat aukro.cz kvůli případným výhodným nabídkám.


Až vyrostu v trosku, budu svou holohlavou bubnovat poezii z doby před pěti pivy a jedním utopencem.

Žádné komentáře:

Okomentovat

No jen si hezky postěžujte. Jako kdyby na tom opravdu záleželo.