Rád bych dnes uvedl
jednu věc na pravou míru, aby již nedocházelo k omylům: Studené hovězí jím
zásadně s chlebem. Jestli jste mě viděli konzumovat brambory, znamená to,
že pekárny začaly úspěšně maskovat své produkty.
Všechno je důležité a
na všem záleží. Každičký detail má svou váhu. Vždyť život je komplexní a
komplikovaný. Zrovna jako počítač. Představte si, že místo hodnoty 1 by došlo k chybě
a objevila se 0. Výsledek by najednou byl naprosto odlišný… Ocitli bychom se v chaosu.
Ženy by kojily sýr (který by dozrával na verandě pod okny, tjadá-tjadá-dá),
solilo by se novinovými titulky a nejhorší nadávkou by bylo: „ty tuhu.“ Stačí zdánlivě
nepatrná změna a je to. Byť ta pravděpodobnost je asi tak vysoká, jako moje
schopnost nezamotat se do všech těch asociací. Pavučina, trhliny v zubu, ústa plná pěny na holení, knírek v krku
místo v knedlíku.
Existují nějaké
kontrolní mechanismy pomyslných jedniček a nul? Ano. A jsou pomyslné stejně
jako ty dvě číslice. Zato ale fungují. Paradoxně jsou tři. Jenomže ani jeden z nich
se bohůmžel nejmenuje Soběslav. Třeba je to tak lepší. Kdoví, jak by studené
hovězí jedl on...