Denně



Každé pondělí je to stejné. Každé úterý je to stejné. Každou středu záleží na okolnostech, avšak každý čtvrtek je to stejné. Každý pátek jsem překvapený, jak se den podobá předchozím pátkům. Každou sobotu je to stejné a každou neděli si hodím kostkou.

Stereotyp je nedílnou součástí mé existence. Ovšem ani trochu se kvůli tomu nezlobím. Zvykl jsem si. Je totiž až s podivem, kolik se díky tomu dá ušetřit energie. Když vím, co přesně mne čeká, nemusím se namáhat. Tím pádem je pro mne snazší soustředit se na věci, které chci doopravdy dělat.

Strašně rád bych si vyzkoušel nákup instantní kávy z automatu. Třeba na Novém Zélandu (ten starý musí být nudnější). Stal bych se slavným spisovatelem, vyrobil bych si vlastní tabák do vodní dýmky (ale bez šamponu) a začal bych konečně cvičit.

Jen kdybych tím nenarušoval pravidla stereotypu…