15. 4. 2015

Křestní svíci na vás!

Konečně se mi povedlo něco, na co některým lidem nestačí ani jeden celý život. Dokázal jsem, jak jsou věci, které dělám, důležité a užitečné. Byť na první pohled to může vypadat dosti nepravděpodobně. Zvlášť když jde o čtení špatně napsané literatury, procházení alternativních blogů a rozhovory s jehovisty…

Dobře, můj jehovista je z Nigérie a komunikujeme spolu anglicky, takže v tomto případě jsou pozitiva mého jednání mnohem snáz dohledatelná. Jenomže co s tím zbytkem? Navíc teď, když to začíná vypadat, že za mnou ti divní lidé chodí sami od sebe? Nejspíš cítí, že je potřebuji. Ano. Divnosti, bizarnosti, šílené nápady a rádoby geniální umělce. Beru všechny. Dávám jim tolik potřebné publikum (i když se neumím tvářit jako dav dvaceti lidí) a na oplátku dostanu dvě důležité věci.

Jednak si díky nim mnohem více vážím té opravdu kvalitní umělecké produkce (zdravím talentované známé), ale hlavně mám pro ten shluk buněk a marast lidských potřeb akceptace (pročež o relevantnosti akceptace, neřkuli chvály nemůže být ani řeč) ještě mnohem lepší využití. Jsou brusným kamenem pro moji trpělivost. A že potřebuji být trpělivý. Velmi trpělivý.

Mám totiž problém, že nejsem jako Harry Potter. Takže když přijedou mí ploditelé na návštěvu a jen tak mimochodem se zmíní, že má rozhodnutí jsou špatná a měl bych je přehodnotit (do čehož mi nechtějí mluvit či zasahovat), neboť se jim zdám být až příliš pod pantoflem své drahé polovičky a měl bych se naučit bouchnout do stolu a prosadit si svou, nehádám se s nimi. Nezačnu jim vysvětlovat, že všechna kritizovaná rozhodnutí jsou z mé vlastní hlavy. Dokonce ani nepoukážu na protikladnost jejich argumentů. Ne. Já se jen usměju a přehodím výhybku na jinou kolej tak, abychom se vyhnuli zbytečné výměně názoru, která nikam nevede. Místo hádky si tedy v klidu dopijeme kávu a já je o něco později (stále s úsměvem) vyprovodím a ještě poděkuji za návštěvu.


Takže kdybyste narazili na něco divného, sem s tím. V červnu mne čeká nelehký úkol v podobě přežití své vlastní svatby.

1 komentář:

No jen si hezky postěžujte. Jako kdyby na tom opravdu záleželo.