24. 9. 2015

Marná snaha dokázat, že v rajčatech to není



Nemůžu tomu uvěřit, ale je to tak. Nic víc k tomu nejde dodat. Prostě se s tím musím smířit. Včera jsem si na to počítal, a když to scházelo ze schodů, svěřil jsem se tomu se svými problémy ohledně víry. Souhlasilo to se mnou. Strávili jsme pak asi pět minut intenzivní debatou na téma Jak je to vlastně možné? A zjistili jsme, že mít problémy s uvěřením ve vlastní existenci je mnohem horší, než to, s čím se potýkám já coby pouhý pozorovatel. Najednou jsem měl mnohem lepší náladu. Dokud mi doma vločka nevyčetla ty nekoupené rohlíky.

Samozřejmě jsme se shodli na tom, že musím znovu do obchodu. S pocitem mírného Déjà vu jsem tam po chvíli vyrazil. Naší ulicí teď nejezdí auta, ale já jsem se pro jistotu rozhlédl. Old habits from nursery school die hard. Následně jsem rychle a opatrně přeběhl jak silnici, tak tento zjevný paradox. Cestou do obchodu jsem nemyslel na nic konkrétního a snad i proto jsem byl tak překvapený, když přímo přede mnou přistála vzducholoď. Taková malá byla. Opatrně jsem ji obešel a přidal do kroku. Bylo slyšet, jak zase stoupá. Nedíval jsem se a raději se rozběhl.

Kdo mě zná, ví, že nerad běžím. Je to pro mne pohyb značně nepřirozený. Kdybych měl sestavit žebříček takovýchto nepřirozeností, bude běh hned za plaváním. Přesto se s tím občas musím smířit. Stejně jako s tím, čemu nemůžu uvěřit. Věděl jsem, že to (co je prostě tak) na mne čeká v tom obchodním centru. Vartuje tam jako prodloužená ruka kapitalismu a bude se mě snažit přesvědčit, abych k těm rohlíkům přibral ještě tatarku. „Tatarky jsou zdravé, ber, dokud jsou. Tatranky jsou super, ber, než nebudou,“ prozpěvovalo si to, když jsem se přiblížil. A já jsem pořád nedokázal uvěřit.

Jsem už prostě takový. Musím si všechno důkladně osahat, než změním názor. Už v Bibli je zaznamenán výraz nevěřící Jodid. To jen kvůli mně se celá ta záležitost protáhla o tolik stran, že to prvních pět nakladatelů vůbec nechtělo číst. Doteď si za to mimochodem rvou vlasy. To je jejich trest.

A můj trest? Z neustálého skepticismu chodím v kruhu a do toho píšu podobně nesmyslné texty, o nichž nemají valné mínění ani moje ponožky.

Žádné komentáře:

Okomentovat

No jen si hezky postěžujte. Jako kdyby na tom opravdu záleželo.