Náhodná Kontrola, Ondřej Zaátka
NK -Dobrý
den, náhodná kontrola.
OZ -Dobrý.
Co chcete zkontrolovat?
NK -Pro
začátek vaše doklady.
OZ -Tak
fajn. Můžeme si je zkontrolovat navzájem.
NK -Co
prosím?
OZ -Ukažte
mi nějaký svůj průkaz.
NK -Já
jsem tady ale v utajení.
OZ -Vážně?
To je hezké. Tak se teď na chvíli holt budete muset odtajnit.
NK -To
teda ne. Takhle to nefunguje.
OZ -A
jak to funguje?
NK -Mám
právo zjistit, jestli jste ten, za koho se vydáváte.
OZ -Já
se ale za nikoho nevydávám.
NK -HA!
OZ -Ani
jsem vám neřekl svoje jméno.
NK -To
je podezřelé.
OZ -Proč
by to mělo být podezřelé?
NK -Protože
nemusíte být vy.
OZ -Co
je to za blbost? Já jsem já.
NK -Myslíte?
Divil byste se, kolik lidí se snaží být někým jiným.
OZ -Ano?
NK -No
vážně. Jak myslíte, že vzniká motivace?
OZ -Zajímavé.
Nicméně já žádnou motivaci nemám a tím pádem jsem spokojený s tím, kdo
jsem.
NK -A
to je?
OZ -Nemusím
vám nic říkat.
NK -Ale
musíte. Takový je totiž zákon.
OZ -Jaký
zákon?
NK -Prostě
zákon.
OZ -Jistě.
NK -Kam
jdete?
OZ -Co
je vám do toho?
NK -Ještě
jsme spolu neskončili.
OZ -V
tom se mýlíte. My dva si totiž už nemáme co říct.
NK -Váš
občanský průkaz prosím.
OZ -Váš
služební průkaz.
NK -Nemám
ho tady.
OZ -Aha.
NK -Bojím
se, že bych ho v terénu mohla ztratit.
OZ -Jo,
to dává smysl.
NK -Ale
vážně ho vlastním. I s fotkou a se vším.
OZ -Dobře,
to je fajn. No, chvíli to byla docela sranda, ale já teď už opravdu musím jít.
NK -Kam?
Domů? Kde bydlíte? Je vaše jméno na venkovním zvonku? Máte živý plot?
OZ -Co
je vám sakra do toho?
NK -Jen
rutinní otázky. Všechno podle příručky. Slibuju, že odpovědi si ani
nezapamatuju.
OZ -Tak
proč-
NK -Nahrávám
si to.
OZ -Tak
proč se ptám? A proč se ptám, že se ptám? A- Au.
NK -Pardon.
Bylo to nezbytné. Hrozilo vám nebezpečí.
OZ -To
bolelo.
NK -Málem
jste se seknul.
OZ -To
je moje věc, co dělám.
NK -To
je, ale jeden můj bratranec před pěti lety taky takhle neopatrně přemýšlel a
doteď se z toho nedostal.
OZ -Co
mu je?
NK -Seknul
se. Prostě se jen tak seknul, no. Bydlí teď s rodiči a velkou řepou.
OZ -Tohle
jsem nepotřeboval vědět.
NK -Vidíte,
člověk se nemůže ani přátelsky pobavit s náhodným kolemjdoucím.
OZ -Jenomže
v tom je ten problém. Já už nejsem kolemjdoucí, zastavil jsem se. A tuto
chybu je třeba napravit.
NK -Stačí
mi jen ukázat občanský průkaz a můžete jít.
OZ -Proč
se s vámi vlastně bavím? Sakra, proč- Au! Nechte toho!
NK -Už
se vám to málem stalo znovu. Nekontrolované přemýšlení je strašně nebezpečné.
Neměl byste to brát na lehkou váhu, ještě se vám něco stane.
OZ -Jo,
už se stalo.
NK -Jenom
vás chráním. Ani mi za to nemusíte děkovat. Je to moje práce. Pomáhat a tak. A
stejně byste si měl najít odbornou pomoc.
OZ -Lituji
své vlastní zvědavosti, ale odbornou pomoc?
NK -Partnerku.
No, nebo klidně partnera. Vlastně stačí i pes, pokud ho naučíte, aby vás
vyrušil z nekontrolovaného přemýšlení.
OZ -Dejte
mi pokoj.
NK -Ukažte
mi občanku a já to udělám.
OZ -Jen
ji ukážu a půjdete si po svých?
NK -Samo
sebou.
OZ -Super.
NK -Občanku
byste měl mít vždycky po ruce.
OZ -Ticho,
hledám.
NK -Co
kdyby vás zastavil někdo míň trpělivý? Ale jo, hledejte.
OZ -Tady.
NK -Můžu?
OZ -Ne.
NK -Dobře.
No… Tak se do toho dáme. Jakého máte operátora?