24. 12. 2015

Štědrý dárce, zlaté vepřové, tříhlavá okurka a další legendární postavy, které v tomto článku nenajdete



Tak a je to tady. Dnes večer budou z nejedné domácnosti znít falešně zpívané koledy. Dnešek navíc zanechá tisíce dětských tváří smutných, protože Ježíšek se rozhodl ignorovat jejich důrazná doporučení (okolkovaná obrázkem na zadní straně dopisu) a koupil jim ponožky. Naopak stovky služebníků božích si budou představovat, že takhle narváno mají pořád. Vánoce přišly.

A půjdou zase pryč, nebojte se. Trochu jsem se tou sváteční náladou nakazil, neb jsem právě dobalil poslední dárky. Hezky po jodidovsku samozřejmě. To je tak, když se někdo v práci nudí a poslouchá The Residents… Dnes naštěstí není na kolejích nikdo, komu by něco takového mohlo vadit. Už jenom proto, že jen blázen by tady zůstával přes svátky. Anebo cizinec. Byť těch je tady minimum. A i když v tento moment tvoří cizinci většinu přítomných obyvatel, nebojím se žádných změn režimu či násilností. Jsem koneckonců jejich oblíbený recepční.

Spousta lidí Vánoce neslaví. Někteří mají své důvody, jiní by na zvědavou otázku jen pokrčili rameny a odešli někam do divočiny, kde není gsm signál. Postavili by si malý příbytek ve stromech a žili by z výsledků své píle, manuální zručnosti a talentu, dokud by je nesežral medvěd. Nebo nadbytek pocitu sounáležitosti s přírodou. Už jenom proto je lepší ozdobit si nějaký malý stromek a vyrazit do ulic. Dát obchodníkům další důvod ke zdobení svých prodejen už na konci října.

Jaký je vlastně nejlepší dárek? Kniha? Lego? Poukaz do wellness? Půl klobásy v ponožce? Nebo snad něco úplně jiného? Povím vám tajemství. Před mnoha a mnoha lety se dva sociologové a jeden řidič autobusu z Iowy začali přesně touto otázkou zabývat. A zatímco vědci se dohadovali, jak by se měla jejich písemná práce jmenovat, Jarred (ten řidič) spočítal, že při tehdejších tradicích dávání dárků by celý výzkum zabral přesně čtyři sta padesát osm let a dva melouny. Proto přišel s návrhem udělat z Vánoc čistě komerční svátek, motivovat lidi k větším nákupům a tím pádem celou věc značně urychlit. Jak vidíte, zatím se to daří. Ale abychom se dočkali uspokojivé odpovědi, nesmíme usnout na vavřínech. Musíme naopak nakupovat, nakupovat, nakupovat. Nečekat na slevy a nakupovat, nakupovat, nakupovat. A až avizované slevy přijdou, rychle honem zase pořádně nakupovat, nakupovat, nakupovat. Když nám dojdou peníze, stačí si půjčit, půjčit, půjčit. Úroky jsou letos mimořádně příznivé a i exekutoři musí platit hypotéku…

Ať už chcete nebo ne, přeji vám co nejkrásnější svátky.

1 komentář:

No jen si hezky postěžujte. Jako kdyby na tom opravdu záleželo.