4. 2. 2016

Neučesaný dresing z myšlenek téměř lidských



Některé věci prostě nemají smysl a je úplně jedno, jak dlouho na ně zkoušíte zírat. Předevčírem jsem takhle zkoušel upřeným pohledem vyzpovídat pudink v prášku, ale jediné, co se mi z něj povedlo dostat, byl hlad.

Tohle rozhodně neberte jako přiznání. Já jsem ho nesnědl. A už vůbec nevím, kam se podělo to mléko z lednice. I když ho bylo skoro přesně půl litru… Koneckonců, nemáme doma piškoty. A co by to bylo za pudink bez piškotů, hm? Tak. Když jsem se úspěšně očistil od veškerého podezření, mohl bych se nyní věnovat něčemu zajímavějšímu, co říkáte? Jenomže… Už vím. Zůstaneme u jídla, ale vezmeme to trochu jinudy.
Máte rádi bagety? Myslím teď takové ty podlouhlé kusy pečiva plněné vším možným a uchovávané v igelitovém obalu, na němž je napsáno, jak moc je jejich obsah lahodný. To kdyby něco takového nešlo potvrdit vizuálně. Většinou je tato krmě úspěšně prodávána hladovým řidičům na benzínkách a zoufalým cestujícím na vlakových nádražích. A shodou okolností také na VŠ kolejích, kde pracuji. Dvakrát týdně doplňované dobroty pro líné studenty či pro náhodné kolemjdoucí. Koneckonců, díky neznámému důvodu jsou naše bagety o cca 14 korun levnější, než na zmiňovaných pumpách a nádražích. Ideální doplněk ke studiu. Taky věčně vyprodaný doplněk, neb mladí lidé berou svůj hlad opravdu vážně.
Přiznám se, že i já občas neodolám a vyberu si nějakou čerstvě vypadající svačinu. Většinou tedy spíš cestou do rodné dědiny, ale výjimečně také během své pracovní doby. Vždy mne k tomu vede nedostatek vlastních potravin a ne zoufalé šeptání baget se sebevražednými sklony. Vlastně na mne ještě žádná z baget nemluvila. Opravdu, musíte mi věřit. Nemám čas vás tady přesvědčovat, neboť mi zatím utíká pointa celého článku. Tak tedy, za každou prodanou bagetu dostanu od zaměstnavatele celou jednu korunu. Tato odměna jest vyplácena jednou za čtvrt roku, a tak je nutno vést podrobnou statistiku prodeje. Díky tomu mám potom přehled, kdo toho dovede prodat nejvíc. Tedy, ne že bych soutěžil, ale zatím docela slušně vyhrávám.
A tak jsem přišel na to, že mé obchodnické schopnosti vlastně nejsou vůbec špatné. Svým způsobem jsem přirozený talent. Rozhodl jsem se tedy pořádně rozšířit své portfolio. Kromě baget tak začnu prodávat třeba elektřinu, plyn a velkou spoustu jiných věcí. Teď zrovna vymýšlím, co by se sem ještě hodilo.
Co třeba deštníky?

4 komentáře:

  1. Deštníky s nezničitelnou konstrukcí. Vla, aby kromě pudinku nemizelo i mléko.
    Jaká je přibližně spotřeba takové koleje na měsíc? A na studenta? Stoupá prodej v pátek?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Za leden 141 prodaných baget při obsazenosti cca 315 osob. I když uznávám, že během zkouškového mohou být údaje o prodeji zavádějící. Každopádně nejčastěji nám bagety mizí po větších socializačních večerech...

      Vymazat
  2. Já raději Sandwich. Páč hi vynalezl stejnojmenný lord ke kartám.
    Takže čím víc karbaníků --> tím větší zisk.
    Hraješ mariáš?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Něco mi říká, že bych se to měl naučit.

      Vymazat

No jen si hezky postěžujte. Jako kdyby na tom opravdu záleželo.