Jak vzniklo dílo schopné měnit životy

Když si myslíte, že přesně víte, jakým stylem psát.

S          -Co to děláš?
Ž          -Čtu si. Nebo to vypadá, jako kdybych řešil zákeřné logaritmické rovnice umně skryté v útrobách slovních úloh?
Ž          -Myslela jsem tu čokoládu.
S          -Tu jím.
Ž          -To vidím.
S          -Tak na co ses to vlastně ptala?
Ž          -Proč jíš čokoládu, když jdeme na večeři?
S          -Dostal jsem na ni prostě chuť. Nic víc.
Ž          -A kolik jich takhle spořádáš za týden? Hm?
S          -Kolik? Nevím. Nepočítám to.
Ž          -Ale přesto to jde vidět.
S          -Co? Jo, aha. Jím jenom tehdy, když mám hlad.
Ž          -Jsi tlustý.
S          -Nejsem.
Ž          -Tak jak bys nazval tady tohle?
S          -To je dobře promyšlená investice s téměř nulovou rizikovostí.
Ž          -Jsi tlustý.
S          -Říkám ti, že nejsem. Jen počkej pár měsíců a budu zase jako rybička.
Ž          -Tak kluzký?
S          -To ne.
Ž          -Němý? Na suchu bezbranný? Šupinatý? Narostou ti ploutve? A když říkáš, že zase, znamená to, že už jsi ploutve jednou měl? Znali jsme se už? A jestli ano, jak se ti to povedlo skrývat? A proč-
S          -Hubený! Budu zase hubený.
Ž          -Nikdy jsi nebyl zrovna vzor hubenosti.
S          -Nikdy jsem nebyl tlustý.
Ž          -Byli ti třináct a na školní fotce vypadáš-
S          -Puberta se nepočítá.
Ž          -Teď je to ještě horší.
S          -Víš co? Přemýšlej nad tím jako nad stavem gravidity, ano?
Ž          -Jako že jsi těhotný?
S          -Jestli být gravidní znamená totéž, co těhotný, pak ano.
Ž          -A slon-
S          -Jenom metaforicky samozřejmě.
Ž          -Metaforicky.
S          -Jo.
Ž          -Dobře.
S          -Čemu se směješ?
Ž          -Ale nic. Jen si představuju, jak to ze sebe dostaneš.
S          -Nebuď nechutná.
Ž          -Takže tebe taky napadla asociace s análním porodem?
S          -Jo.
Ž          -Výborně.
S          -Kazíš mi poslední krásné chvilky.
Ž          -Před čím? Nepotřebuješ na záchod?
S          -Jo, to je vtipné. Ve skutečnosti jsem pracoval na sbírání nápadů pro jeden literární projekt.
Ž          -Ty bys teď potřeboval spíš fitness projekt.
S          -Už to všechno mám a co nevidět se pustím do psaní. A díky těm zásobám vydržím psát téměř bez přestávky až do konce. Víš přece, jaký mám problém vrátit se k rozepsanému textu.
Ž          -To ale ještě neznamená, že se musíš nezřízeně cpát.
S          -Klídek. Všechno mám propočítané. Počkej… Tady, vidíš? Vedu si zápisky-
Ž          -Vždyť jsi říkal, že to nepočítáš.
S          -No jo, no. Tak asi nepočítám. Ale podívej se sem. Mám tady základ hlavní dějové linky toho příběhu. Když tě ani tohle nepřesvědčí, koupím si permanentku do fitka.
Ž          -Koupím si.
S          -Co si chceš koupit?
Ž          -Musíš říct, že tu permanentku si koupíš pro sebe a budeš tam pravidelně chodit cvičit.
S          -Tak jo. Už si to konečně přečteš?
Ž          -Dej to sem. Jé, to jméno jsi už použil.
S          -Jo, je to ze stejného světa jako posledně.
Ž          -Hm. To ale nevypadá úplně zle.
S          -Že ano?
Ž          -Jen bys to měl napsat.
S          -O tom právě celou dobu mluvím.
Ž          -Tak nekecej a piš. Máš dost čokolády? Počkej, skočím ti pro další.
S          -Dobře, jsi-
Ž          -Už nic neříkej, přisuň si klávesnici a nenech kurzor tak smutně blikat.


A toho dne mu přidala poprvé do jídla arzen.