21. 11. 2016

Tak trochu jiný čtenářský zážitek

Moje manželka je úžasná žena. Už to, že ji mohu podle všech možných zákonů a tradic takto titulovat, svědčí o její odvaze a smyslu pro absurdno. Ovšem (tohle je mimochodem její oblíbené slovo) mezi její největší přednosti patří smysl udržovat mě v reálném světě. Bez obalu se přiznám, že kdyby nebylo jí, ani bych ráno nevstal. Do práce totiž chodím až odpoledne…

Ovšem (opakuji se nerad, ale když ona to slovo naprosto zbožňuje) když už bývám vzhůru před sedmou, mám ideální možnost tento jenom zlehka prozívaný čas nějak smysluplně využít. A protože se ještě pořád bojím, že jednoho dne nebudu moct číst (vzhledem k nedostatku volna, nikoli ze zdravotních důvodů nebo odporu k literatuře), využívám svá dopoledne k utíkání do fiktivních příběhů. I díky tomu jsem už teď pokořil své čtenářské předsevzetí přelouskat za tento rok padesát knih. Ale to samozřejmě není můj jediný letošní úspěch. Vždyť aktuálně jsem již na 52 dvou přečtených titulech…

Přiznám se, že mé čtenářské zaměření je velmi úzké. A než jsem se dostal k recenzování pro Fantasyu, bylo to ještě horší. Jsem majetnický introvert, takže nějaké navštěvování knihoven pro mne znamenalo něco nerealizovatelného. Potřebuji mít všechny přečtené knihy hezky doma, nejlépe ve fyzické podobě. Ať se na ně v knihovničce hezky práší. Třeba si jednou vzpomenu a vrátím se, abych je zase přečetl. Díky recenzím si ovšem mohu dovolit více experimentovat při výběru titulů. Nejhorší, co se mi při sázce na špatnou knihu může stát, je chvilka čtenářského utrpení a následné kritické zhodnocení v podobě recenze. Ztráta řekněme tří stovek by bolela podstatně víc. Takže poslední čtyři roky aktivně experimentuji a poznávám nové tváře světové fantastiky. Díky tomu jsem se dostal k literatuře, kterou bych se jinak neodvažoval zakoupit. A ne, příklady uvádět nebudu, nechci z toho tady mít katalog.

Jenomže moje drahá polovička mi nejen opravuje anglický slovosled v česky psaných recenzích (škoda, že jí nedávám číst příspěvky na blog), ona mi čas od času připomíná, že existuje i jiná literatura než ta fantastická. Já o tom sice vím, ale nějak nemám čas přesvědčovat se na vlastní oči. Pomineme-li mé oblíbené knihy o starověku a sem tam nějakou tu detektivku. A protože manželky jsou tady od toho, aby svým partnerům pomáhaly rozšiřovat obzory, navrhla mi žena, že mi vybere nějakou knihu, která by mé pozornosti jinak určitě ušla. Já si ji přečtu a pokusím se ji navíc ještě nějak slovně zhodnotit.

Ovšem nebyla by to Ovesná Vločka, kdyby mi nevybrala dílo tematicky co nejvíc vzdálené tomu, na co jsem zvyklý. Takže pokud následující dny přežiju ve zdraví, pochlubím se, jak na mne zapůsobilo blízké setkání s jiným druhem literatury.


Kečup s námi...

Žádné komentáře:

Okomentovat

No jen si hezky postěžujte. Jako kdyby na tom opravdu záleželo.