6. 11. 2016

Trocha duchovního rozjímání v ryze severském stylu.

Johan Andersson, alias zabiják Anders měl vždycky pohnutý osud. Většinu svého života strávil zavřený (čistě nedopatřením pochopitelně) a svobody si nikdy moc neužil. A tak se rozhodne, že svůj život při první vhodné příležitosti od základů změní. Je přesvědčen, že mu bude prostě stačit dávat si pozor, aby nemíchal alkohol a prášky. Jenomže tak snadno se vlastní minulosti zbavit nelze. Zvlášť pokud vás každý v podsvětí zná jako zabijáka Anderse.

Problém bývalého trestance tkví v jeho opětovném začlenění se do společnosti. Jak si vydělat na chléb (a trochu toho piva), když vás všichni zaškatulkovali jako nenapravitelného zločince? Po pár nesmělých pokusech o poctivý život se tak Johan vrací k živobytí, které tak důvěrně zná. Naštěstí mu osud (a autor) postaví do cesty dva lidi, kteří dovedou využít sebemenší podnikatelský potenciál. Tím prvním je recepční s pohnutou minulostí, kladným vztahem k penězům a poměrně silným obchodnickým duchem. Druhým člověkem pak je jistá farářka, která se o duchovní záležitosti nikdy nezajímala a nebýt pedantského otce, nikdy by svou budoucnost nespojila s plněním rodinné tradice. Farářka sice nedovede tak mistrně čarovat s čísly jako její kolega, nicméně disponuje bezkonkurečně nejprořízlejší pusou v celém Švédsku. Takže když to tihle tři dají dohromady, výsledkem je velice úspěšný byznys založený na zastrašování a nějaké té zlomenině či pohmožděnině, vše dle aktuálního tarifu.


Jenže tahle dokonalá symbióza nemá věčného trvání. Johan se totiž nedokáže spokojit se svou rolí manuálního pracovníka. Cítí, že v jeho životě něco chybí. Shodou okolností podobnými pocity trpí toho času i farářka. Slovo dá slovo a z nenapravitelného zločince je neplánovaně zapálený šiřitel evangelia. Pomineme-li některá specifika Andersova pohledu na křesťanství, zejména jeho potřeba neustálé konzumace krve Kristovy.

Z podnikání je rázem amen a trio hrdinů si musí najít nové působiště, neboť je trápí nezdravý zájem stockholmského podsvětí, které stále ještě očekává splnění některých již zaplacených zakázek. A tak se z Johana Andersona stává duchovní vůdce nové církve…

Jonas Jonasson má s podivnými situacemi a zdánlivě chaotickým dějem své zkušenosti. Je autorem natolik zkušeným, že dokáže sebezapeklitější zápletku dovést do zdárného konce. Sem tam sice padne i nějaká ta facka nebo granát, ale většina knihy se nese v čistě podnikatelském, totiž chci říct v mírumilovném duchu. Jenomže na rozdíl od Stoletého staříka jsou zde některé absurdní situace lehce přetažené, případně nedotažené. Kniha má poměrně dlouhý úvod, kde se posluchači pouze seznamují s hlavními postavami a nic zajímavého se de facto neděje. Také některé pasáže jednotlivých podnikatelských aktivit zabijáka Anderse by nevadilo vyškrtnout, protože se jen opakují. A co je jednou vtipné, nemusí být vtipné i podruhé. Krom toho, samotný závěr působí poměrně strojeně, jako kdyby se autor mermomocí snažil své dílo nějak šťastně uzavřít. Všechny tyto nedostatky činí ze Zabijáka Anderse audioknihu spíše průměrnou. Což je škoda, protože Jonasson si rozhodně připravil rekvizity k dílu podobných kvalit jako v případě již zmiňovaného staříka.

Na druhou stranu, lehké zklamání z nedotažených nápadů knihy vyvažuje výtečné audio zpracování v čele s Martinem Stránským, v jehož podání získává tohle dílo o kus vyšší hodnocení.

Zabiják Anders sice není třeskutě zábavným počinem, nicméně pokud máte rádi lehké severské absurdno, rozhodně si poslechněte, jak se z násilníka stane šiřitel evangelia.

Jonas Jonasson: Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel)
Panteon, 2016
Čte: Martin Stránský
8 hodin, 42 minut

1 komentář:

No jen si hezky postěžujte. Jako kdyby na tom opravdu záleželo.