29. 12. 2016

Zaklínačova dlouhá cesta na konec světa

Geralt nemá příliš velké štěstí. I když se v předchozím díle snažil sebevíc, nedokázal svou Ciri ochránit před čarodějem Vilgefortzem. Ciri se sice povedlo uprchnout poškozeným magickým portálem, ale teď se nachází neznámo. A rozzuřený čaroděj navíc zaklínače doslova přizabil, takže Geralta čeká namísto záchranné mise dlouhé léčení u dryád.

Namísto aby byl rád, že ještě někdy bude moct chodit, rozhodne se zaklínač Ciri najít. Jenomže krom zvláštních snů, v nichž se Ciri nachází kdesi v daleké zemi, nemá Geralt žádné vodítko. Nepočítáme-li samozřejmě fámy o tom, že cintránská princezna našla azyl v Nilfgaardu, kde se už pomalu chystá její sňatek se samotným císařem. Ani jedna z možností nezní příliš lákavě, a tak se zaklínač (jen co ho začne zlomená noha opět poslouchat) vydává na dlouhou cestu s nejasným cílem. Nejde však sám. Ostatně, samotný Geralt je povahou spíše nudný patron a Sapkowski neměl v úmyslu své čtenáře nudit. To přijde až s husitskou trilogií a o té se teď nebavíme.

Geraltova družina je dostatečně pestrá, aby dokázala odolat nástrahám cestování v neklidné době (válka císařství se severními královstvími je opět na spadnutí) a zároveň aby je autor mohl zapojovat do vtipných rozhovorů. Zaklínačova věrného a věčně ukecaného společníka s loutnou doplňuje lučištnice vychovaná dryádami a dva udatní rekové, jejichž totožnost bych neměl prozrazovat. Stále se ještě může stát, že existuje někdo, kdo by tuto kultovní pentalogii neznal zpaměti.

Nutno podotknout, že ani Ciri po svém magickém úprku z Thaneddu nezahálí. Její situace je ale trochu ztížená, neb trpí ztrátou paměti. Zaklínačský výcvik si naštěstí pamatuje, takže není divu, když skončí u místních lapků coby čerstvý rekrut. Její putování od loupeže k loupeži sice není nikterak převratný, nicméně tato relativně poklidná epizoda nebude mít dlouhého trvání. Ciri totiž čeká mnohem větší dobrodružství, než po jakém by toužila.

Křest ohněm obsahuje vše, co má správný fantasy příběh mít. Sapkowski zde navíc trochu ubral na filozofování a své postavy trápí spíše akcí. S trochou nadsázky by se tak dalo říct, že předchozí díly byly prologem a teprve třetí knihou začíná ta pravá zábava. Obě hlavní dějové linky o něco víc připomínají oblíbené pc hry na motivy zaklínače, což s sebou přináší problém v podobě chuti ovlivnit některá Geraltova rozhodnutí alespoň v přenesené formě.

Zpracování audioknihy je jako obvykle bezchybné. Martin Finger opět exceluje a nic nenasvědčuje tomu, že bych se neměl v příštích recenzích opakovat. Nezbývá tedy než se těšit na další díl.

Andrzej Sapkowski: Křest ohněm
Tympanum, 2016
Čte: Martin Finger
13 hodin, 11 minut

1 komentář:

No jen si hezky postěžujte. Jako kdyby na tom opravdu záleželo.