Když jsem zvažoval, o čem bych mohl v úterý psát, moje
první myšlenka patřila zmínkám o novém zaměstnání. Jenomže prozatím není čím se
chlubit. Zatím se pouze snažím nacpat do hlavy zdánlivě komplikované teoretické
znalosti. A napůl se těším, až začnu doopravdy pracovat. U tohoto bodu čekám
poměrně rychlé vystřízlivění.
Aktuálně se pokouším naplánovat si volný čas. Už jsem psal o
tom, že od června mne čeká rapidní snížení hodinových dotací na čtení a psaní.
V souvislosti s tím jsem se rozhodl naučit se neprokrastinovat a
smysluplně využít každou chvilku, kterou budu mít. Zatím to tedy nevypadá nijak
valně. Většinu článků na blog jsem smolil v práci. Teď si musím doma
sednout k počítači, doopravdy se zamyslet a pustit se do psaní. Kdo zná
principy prokrastinace, dovede si představit, jak asi teď vypadá náš byt. Na
koberci není ani smítko, sporák doslova září čistotou, stejné je to se dřezem a
celou koupelnou. Balkonová džungle prosperuje, zatímco pokojovým rostlinám se
dostává intenzivní péče; nikde ani náznak usychajícího lístečku.
Nemám to věru snadné. Ale naštěstí to vypadá, že by mi mohl
pomoct jiný problém. S Vločkou se aktuálně příliš nepotkáváme, protože
každý z nás pracuje v úplně jiný čas. Takže když ona v potu tváře
vydělává, já sedím doma. Než se vrátí, už sedím v práci. Tato
nesynchronizovanost eliminuje podstatnou část potenciálního utíkání před
kreativní tvorbou. Z dlouhodobého hlediska z toho pochopitelně
přílišnou radost mít nebudu, ale když přežijeme červen, třeba se nám podaří
adaptovat se.
Asi největším problémem při psaním nejsou nápady, ale způsob
zpracování textu. Byl jsem zvyklý mít na všechno dostatek času, a tak jsem si
mohl dovolit ten luxus psát první verze na papír. S tím je teď konec. Myslím,
že tomu budu říkat pro-ekologický přístup při kreativní tvorbě. Ano, to zní
dobře. Teď ještě aby to fungovalo. Vždy, když se podívám na prázdnou stránku
textového editoru, připadám si jako Mike Noonan v Kingově románu Pytel
kostí. Až na tu nevolnost ovšem. Vlastně i tady těch pár řádků jsem doslova propotil
během celého dopoledne.
Ale to ještě neznamená, že to hned vzdám, hm? (hm?) Vsadím
se, že v červenci ani nepoznáte, že jsem změnil zaměstnání.
A ne, to není slib. Jenom chvástání.